Aby nás to nepřestalo bavit

9.8. 20211281x0

3 tipy, abychom nevyhořeli a aby nás život a jógová praxe bavila tak, jako když jsme začínali. Kdy jde zábava stranou? 

Když je výsledek důležitější než prožitek. 

Důvody, proč jsme vyhoření. Princip vnitřní motivace. Judita Berková.

Příklad: 

“Ach, tak já tedy budu meditovat, když všichni říkají, že je to tak prospěšné. Potom se budu cítit lépe.”

Ano, to je pravda. Je pravděpodobné, že se po meditaci budeme cítit lépe. Ale háček je v tom, že se tak ocitáme ve světě “něco za něco”. Budu meditovat a za odměnu se budu cítit lépe. Přeloženo do jiných slov: “Tak já se tedy obětuju, když za to něco získám.”

Asi tušíte, že tudy cesta nevede. Je to jako byste nabízeli odměnu dítěti za to, že si bude hrát. Můžeme se vsadit, že za chvíli se onomu dítěti hrát přestane chtít. 

Dítě si nehraje, aby se cítilo lépe. Hraje si, protože ho to baví. Protože je plně položen do hry a hra je jeho světem. Reálným světem. 

Princip dětské hry. Nepotřebujeme motivaci, potřebujeme prožitek přítomnosti.
foto Megy Literová
šaty z kolekce milujemejogu.cz

Pokud se ponoříme do jógové praxe tak jako dítě do hry, ucítíme to. Jsme v jiném světě. Ve světě kouzel, barev, zázraků a objevování svého nekonečného potenciálu. 

Jógová praxe není opakování tělesných pozic podle někoho jiného. Stejně tak jako dětská hra není napodobování hry někoho jiného. Je to svět sám o sobě a je unikátní, nenapodobitelný a je nekonečný. 

Takže chybí Vám motivace k jógové praxi? To bude tím, že jste ve světě “něco za něco”. Pojďte dnes praktikovat jógu pro samotnou jógu. Uvidíte, že už Vám nikdy nebude chybět motivace. Nebudete se muset k jógové praxi, k meditaci… (dosaďte sem cokoliv jiného) nutit. Bude Vás to samo volat. Tak jako hra volá dítě. 

Když bereme věci vážně.

Nebrat věci příliš vážně. Mít radost z maličkostí a plně vnímat přítomný okamžik.

Je legrační, kolik lidí bere jógu vážně. Kolik lidí je ochotno se o jógové filosofii nebo praxi dokonce s ostatními dohadovat. Zažila jsem vášnivé diskuze jen o tom, zda mají být v pozici kleští rovná nebo oblá záda. Není potom kupodivu, že nás jógová praxe postupem času přestává bavit. Koho by to také bavilo, když v tom není laskavý úsměv a hravost? 

Otevřenost všem různým názorům a prožitkům je zcela stěžejní. Různorodost je pro lidské bytosti životodárná. Tak jako je životodárná pro přírodní ekosystémy. 

Nejde zde vůbec o to, zda je něco správně nebo špatně. Jde jen o to, co je vědomé a co je nevědomé. Pokud si vědomě volím a to dokonce i to, co by mohlo být většinou považováno za špatné, nemohu udělat chybu. Jsem si vědoma. Jsem tedy zodpovědná za své rozhodnutí a za svůj prožitek. A ony jsou tím pádem opravdu mé a jsou šťavnaté. 

Princip radosti z pohybu. Jóga, meditace, tanec, Judita Berková.

Nemusím se potom s nikým dohadovat, co je správné a být u toho ultra vážná a mít pocit, že je v sázce celý můj život. Mít pocit, že já mám pravdu a oni ne. Mohu si poletovat jako motýl. V lehkosti a radosti svých pohyblivých rozhodnutí. Neberu život ani jógu vážně, tak jako motýl nebere vážně, na jakou květinu si právě sedne. 

Když máme strach.

Zastavení pohybu je jako přestat dýchat. Princip vesmíru je pohyb. Nekonečný pohyb.

Dříve ve vzduchu panoval názor, že strach nám občas slouží. Že prý díky němu nedáme znovu ruku na rozpálenou pec, když už jsme se jednou popálili. Je toto opravdu strach nebo zdravý selský rozum? 

Pojďme si pro jistotu nejprve říct, že co zde mám na mysli pod pojmem “strach”. Je to pocit, že neudělám něco, co hodně, hodně chci, protože cítím, že by se mi mohlo něco stát, protože přece se to stalo už tolika lidem přede mnou. 

Tento strach nám neslouží na cestě radosti. Téměř bych řekla, že jsou tyto dva fenomény v přímém rozporu. Inhibice, zastavení pohybu na základě “co když” je jako přestat dýchat. To je jako, když řeka přestane téct, protože se bojí, že narazí na kámen. Je to zastavení života ve jménu bezpečí. Jenže bezpečí ještě nikomu dechberoucí prožitky nepřineslo. 

Je to sice lákavé, být v bezpečí, ale také toxické. Je to v protikladu s neustálým pohybem. A co se tedy stane, když příliš dlouho ustrneme v bezpečí a pohodlí? Přijde něco, co nás z toho nepříjemně vyhodí. Nežli čekat, až se to stane, můžeme být hrdiny, kteří s radostí opouští komfort toho, co je známé a zaběhlé. Tak pojď životě, co jsi pro mě připravil? 

A jak toto souvisí s jógovou praxí? 

Všimla jsem si, že některé vzácné bytosti raději praktikují jógu takovým způsobem, aby byli v bezpečí. Poslouchají a následují vzory, aniž by se do hloubky nacítili na signály vlastního těla, které mohou být taaaak odlišné od toho, co hlásá “učitel”. 

Kam mě to volá? 

Jak se chci cítit? 

Má unikátní cesta s plnou zodpovědností za má vědomá rozhodnutí. Jóga a meditace Judita Berková

Třeba to není stejné jako to, co volalo onoho učitele. Je třeba vzít zodpovědnost do svých rukou a vykročit bez toho, aniž  by mě někdo přidržoval za ručičku. Dnes to udělám takto, úplně nově, jinak, než se očekává a jinak, než se běžně dělá. Možná u toho nebudu úplně v bezpečí (je to vůbec správně?), ale bude to moje a bude to šťavnaté a plné objevování vlastní moudrosti a potenciálu. 

Napodobování toho, co někdo jiný označil za správné, není cesta k radosti ze života. Je to uzavřená škatulka. Je to strnulé a více méně nepohyblivé. Není to moje. Je to jejich. Není to založené na mém unikátním kontextu, je to zobecněné. Není to zkrátka pohyblivé podle toho, v jaké konstelaci jsou právě planety v mém světě. 

Jógová praxe plná uvolnění a radosti. Meditace v lehkosti. Judita Berková.

Je třeba naslouchat právě této své unikátní konstelaci, která se neustále mění, chci-li si uchovat radost ze své jógové praxe. 

Protože to, co je pohyblivé, unikátní a otevřené, je naplněné radostí. Protože princip Vesmíru je pohyb. A tento pohyb není vážný a není bezpečný. Je zato jiskrný, otevřený a svěží. 

A tak nás jóga, meditace, život… může bavit do nekonečna. Protože jsme v nich jako malé děti, s tím rozdílem, že oproti malým dětem, si můžeme volit to, co chceme prožívat, tvořit a vědomě si vybírat, jakou cestou se vydáme. Může být něco větší zábava? 

Děkuji. 

Judita Berková
Jóga radosti a uvolnění. Judita Berková.

Líbil se Ti tento článek? Potom se Ti bude líbit také naše kniha o józe Poselství ásan, Meditační deníček nebo naše online jógové programy:

Kniha Poselství ásan
Tak trošku jiná kniha o józe. Co nám šeptá každá ásana?

Meditační deníček
Zapisování je forma meditace sama o sobě
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů